Ze šuplíku Depozitáře - březen 2014

Motto: Všichni bereme ohled na čas, jen čas na nikoho 

Při současném stěhování Muzejního depozitáře do nových prostor ve 3. podlaží naší městské knihovny, jsme ve skříni našli rám s barevnou reprodukcí s textem naší hymny Kde domov můj. No bóže, řekne někdo. Ale je to hymna a podle posledních informací od novinářů znalost textu hymny mezi lidmi není zrovna dobrá. Obraz v depozitáři poopravíme a vystavíme na veřejném místě – v multifunkčním prostoru knihovny. Zopakovat si znalost textu se hodí nejen školní mládeži, ale i nám dospělým. 

Navíc, letos je to 180 let, kdy se uskutečnila ve Stavovském divadle v Praze premiéra hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. V této hře zazněla budoucí česká hymna Kde domov můj poprvé (1834). 

Josef Kajetán Tyl (1808–1856), spisovatel, novinář. V našem městě máme po Josefu Kajetánovi pojmenováno krásné divadlo. A hudba k hymně? František Škroup (1801–1862), český hudební skladatel. Autor například první původní české opery Dráteník. Narodil se v Osicích na Královehradecku. Nesmrtelnost mu zajistila hudba k frašce Fidlovačka, ve které při premiéře v r. 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše na ševcovské pouti – fidlovačce v Nuslích. Prvním interpretem se stal pěvec Karel Vokatý. František Škroup od r. 1860 organizoval operní představení v Rotterdamu. Zde i zemřel a je pochován na rotterdamském protestantském hřbitově. 

Text písně: Kde domov můj, kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! 

Píseň rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Zajímavostí je i to, že píseň měla 2 sloky. Druhá sloka je dnes téměř neznámá a nebudu vám s ní plést hlavu. Zájemci ji najdou na internetu. 

V jedné věci existuje mezi občany České republiky shoda – považují svou zem za krásnou a stát tento názor oficiálně potvrdil v textu hymny. Zpívá se v ní výhradně o tom, že jejich země je ráj... Cituji z knihy Udělej si ráj, z kapitoly o české hymně: „V hymnách světa se v textu 

jde, kráčí, pochoduje, dobývá prapor. V české hymně Kde domov můj se pravděpodobně ‚leží‘. Co jiného se také dá dělat v ráji – že? Britové ve své národní hymně prosí Boha, aby chránil královnu, Maďaři prosí Boha o odpuštění hříchů, Holanďané, aby je Bůh neopouštěl. 

Němci míří k jednotě, svobodě a právu, Rusové vychvalují mohutnou sílu vůle své svaté mocnosti.“ Konec citátu. 

Možná víte, že i Evropská unie má svou hymnu. Evropskou hymnu – s názvem Óda na radost. Je to původně báseň napsaná Fridrichem Schillerem v létě 1785 oslavující přátelství mezi lidmi. Na internetu je informace, že zřejmě známější forma je ale upravená verze, která byla zhudebněna Ludwigem van Beethovenem roku 1824 jako čtvrtá a závěrečná věta jeho Deváté symfonie. 

Stavte se v knihovně prohlédnout si naši hymnu. Depozitář je pro veřejnost otevřen každé úterý od 10 do 12 hod. 

Ze skříně depozitáře vytažená vzpomínka od Otto Hepnara 
Použitá literatura: Mariusz Szczygiel: Udělej si ráj (2011)
Comments