Ze šuplíku depozitáře - na duben 2017

přidáno: 15. 3. 2017 9:50, autor: Infocentrum Červený Kostelec
Motto : Starající se o štěstí jiných , nacházíme své vlastní.

Několik vzpomínek:

JOSEF ČAPEK /1887-1945/. Vzpomínali jsme 23.3.2017 , je to už 130 let od narození Josefa Čapka. Malíře, novináře, spisovatele, karikaturisty,
fotografa i knižního ilustrátora. Je to náš krajan , informací o jeho životě je dostatek. Manželka , Jarmila Čapková roz.Pospíšilová /1889-1962/ , dcera Alena Čapková , provdaná Dostálová /1923-1972/. Josef Čapek byl gestapem zatčen 1. září 1939. Prošel několika koncentračními tábory, poslední byl Bergen - Belsen. Skvrnitý tyfus, epidemie s kterou si jeho zesláblé tělo nedokázalo poradit. Zemřel krátce před osvobozením. Symbolický hrob Josefa Čapka se nachází na Vyšehradě . Vynikající osobnost, vynikající malíř

JARMILA HASSAN - JARMILA KRISTENOVÁ /1917-1996/. Operní pěvkyně, manželka egyptského paši , studnická zemanka. 17. dubna 2017 to bude 100 let co se v Praze narodila. Ve Vlastivědném sborníku - Rodným krajem - v č.28. a 29. v roce 2004 o ni psal pan Rudolf Matys. Paní Jarmila Kristenová je velice pozoruhodná osobnost z našeho okolí. Absolventka pražské konzervatoře, sólistka opery, zpívala i v Salcburku,Klagenfurtu. To je jeden život. Druhý, když se provdala za o tři desítky let staršího , nefalšovaného egyptského pašu. Hassana Abdel Wahaba. Hassan byl absolvent
prominentních britských škol. Káhira, žárlivý manžel, změna politické situace. Proto útěk Jarmily do Prahy. V roce 1957 se stěhuje k příbuzným
do Zliče. A to už je třetí život. Téměř v 60 ti letech koupila od katolické církve někdejší studnickou tvrz. Ano, ve Studnici. Převlékla se do montérek - píše v článku pan Rudolf  Matys /osobně se s ní několik let znal/. Se vší pokorou začala vracet důstojnost tvrzi, jak sama své počínání hodnotí. Více o
zajímavých osobnostech z jejího okolí se dočtete v citovaných článcích. Při vší péči o svůj nový příbytek, stihla plnit své poslání hudební pedagožky. Málem doposledka dojížděla do Nového Města n/M. Paní Jarmila zemřela náhle ve věku 79 let a pochována jest v rohu boušínského hřbitova. V této souvislosti mám zprostředkovanou vzpomínku na paní Jarmilu Kristenovou. Na Štědrý den odpoledne jsem si povídal s paní Věrou Hepnarovou v jejím bytě v pečovatelském domě "U Jakuba". Vyprávěla mi mimo jiné i o studnické zemance. Vstřícné, komunikativní ženě, pro kterou několikrát byla s
manželem autem. Proč ? Vozili ji, aby přednášela v Zábrodí o svém zajímavém životě, o hudbě. Totiž paní Věra Hepnarová vedle své práce v
kravíně plnila i funkci předsedkyně Svazu žen.

JOSEF ŠRŮTEK /1902-1978/. Kostelecký malíř, grafik. V lednu jsme vzpomněli už 115 let od narození. Narodil se v Kaprově ulici - víte kde
byla Kaprova ulice ? Vyučil se v tiskárně u pana Doležala- litografem . A hrál fotbal. Asi velmi dobře. Fotbal ho neživil. Maloval, ovládal písmo. V roce 1947 si založil svoji živnost . Také v důchodu se věnoval malování. Ale také fofbalu, funkcionář.

Poděkování za muzejní depozitář. Paní Anna Rusová /1928/ je v našem městě známá jako propagátorka lidové tvorby - zdobení kraslic. Od
ministra kultury má mj. titul "Mistr lidové umělecké tvorby " . Její kraslice jsou ozdobou muzeí v řadě měst . Celým životem provází Annu
Rusovou i láska k poezii . Ale dnešní poděkování je za něco jiného. Věnovala nám do Muzejního depozitáře svoji osobní korespondenci s
Martinem Růžkem /1918-1995/ . Znali se, psali si. Předala nám kopie dopisů. Originály jsou na osobní žádost syna Martina Růžka - dr. V.
Růžka předány a uloženy v Památníku Národního písemnictví v Praze. Děkujeme moc. 

Poděkování patří také v tomto měsíci panu Františku Drahoňovskému /1925/. Do Muzejního depozitáře věnoval další část své bohaté tvůrčí, sběratelské, vlastivědné činnosti. Jsou to zdroje, inspirace pro vlastivědnou práci dalších nadšenců, publicistů.

Připomínám - Muzejní depozitář je otevřen pro veřejnost každou sobotu
od 9,00 do 11,00 hod. Knihovna Břetislava Kafky.
Otto Hepnar - muzejní depozitář

Prameny : F.Drahoňovský, J.Pinkava - Umění a jeho tvůrci
Rudolf Matys - Rodným krajem č. 28 a č. 29
Comments